Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Anketa

Líbí se vám nové stránky?

Celkem hlasů:
353
Hlasování začalo:
14. 3. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

ZAJÍMAVOSTI O ŽELENICKÉM FONOLITU

V předchozím textu jsme se již zmiňovali o Želcniekém vrchu na jižním okraji obce, při jehož severním svahu je od minulého století založen kamenolom na těžbu fonolitu, horniny známé pod českým názvem znělec. Jeho prvotní použití při stavební činnosti a úpravách komunikací bylo následně nahrazeno využitím pro ušlechtilejší účely prostřednictvím průmyslového zpracování.

V severočeských sklárnách se mletý fonolit používal od 20. let našeho věku jako tavivo do vsázek na obalové sklo a později se začal používat i v keramické výrobě. Jako první byl využíván fonolit z Mariánské hory v Ústí nad Labem. Využiti ve sklářství se k nám dostalo zřejmě z Německa, kde byly fonolity používány v porýnských sklárnách již od konce 80. let 19. století.

Zajímavé a již neuplatňované využití fonolitu se uvádí v literatuře. Dozvídáme se, že po první světové válce vyráběla firma Rosenbeg v cementárně v Bohosudově tzv. Bohemia-cement, a to přimíláním páleného fonolitu do portlandského cementu. Jeho předností bylo kromě vyšších pevností v tahu také schopnost většího protažení bez vzniku trhlin. Býval proto používán do soliditových betonů na větší plochy vozovek a podlah bez dilatačních spár a s dobrou odolností proti obrusu. Nevíme ale na kolik stupňů a jakou dobu se fonolit přepaloval a jaké množství se jej přidávalo do cementu.

Fonolit se přidával také jako plnivový kámen do cementové směsi a osvědčil se lépe než jiné horniny. Z hmoty vyrobené tímto způsobem je složena například podlaha v pasáži černá růže v Praze. Toto účelné, ale zapomenuté využití by se nám líbilo určitě na dálnici, kde bychom se zbavili nepříjemných pocitů při přejíždění dilatačních spár.

Dnes se fonolit používá ve sklářství tam, kde nemusí být sklo čiré a při výrobě se tím nahrazuje dražší a vzácnější bílý živec. Proti živci má podstatnou výhodu v tom, že obsahuje větší množství alkálií, což jsou prvky sodík a draslík. Obsah těchto prvků ve fonolitu se vyjadřuje v kysličnících sodném (Na,O) a draselném (K,O) a garantuje se obsah minimálně 11 %. Vlivem alkálií se dosahuje tavení hmoty při nižší teplotě a tím nižší spotřebě energie. Za škodlivinu se považuje obsah prvku železa, které obsahují minerály zabarvující horninu do tmavých odstínů. Tmavé zabarvení se přenáší i do barvy skla, což je ale vhodné např.pro výrobu lahví na pivo.

Mletý fonolit odebírá dodnes řada skláren, mezi nimiž jmenujme alespoň  Sklárny Kavalír nebo Glavunion Teplice se závody Ústí n. Labem, Dubí, Nové  Sedlo, Heřmanova Huť. Ve sklářském průmyslu se za rok 1996 spotřebovalo cca 13.000 tun mletého fonolitu.

V keramické výrobě se fonolit používá do hmoty pro výrobu obkládaček, dlaždic, elektroporcelánu a hnědých barevných glazur. Také nahrazuje živec, působí jako tavivo a má stejný význam jako ve sklářské výrobě.

Největšími odběrateli jsou Rakovnické keramické závody a Západočeské kaolinové a keramické závody Horní Bříza. Část produkce fonolitu určeného pro keramiku se vyváží do ciziny. V keramické výrobě se spotřeba za rok 1996 pohybovala zhruba kolem 25.000 tun mletého fonolitu.

Pro tyto účely se v republice těží fonolit mimo Želenice již jen na jediné lokalitě u Tachova. Surovina z tohoto ložiska ale nedosahuje kvality fonolitu ze Želenického vrchu.  Vzhledem k užitným vlastnostem fonolitu a především s ohledem na energetické úspory lze očekávat, že poptávka po této cenné surovině bude stoupat.

Zásadní příprava těžby v želenickém lomu se provádí komorovými odstřely, při nichž dochází k uvolnění cca 100 000 tun suroviny. Komorový odstřel spočívá ve vyražení chodeb do skalního masivu a na konci chodeb se vyrubají komory, do kterých se uloží trhavina. Potom se chodby utěsní a trhavina se elektricky odpálí. Odpal proběhne pro všechny nálože naráz, ale je v drobných intervalech odstupňován. Tím dojde k rozptýlení a částečně i ke vzájemnému rušení otřesných vln v masivu, ke snížení tlakového i zvukového účinku do okolí.

Při přípravě třetího lomového komorového odstřelu, v červenci 1957, došlo před půlnocí během pracovní přestávky k roznětu připravených trhavin v komorách účinkem blesku. Protože nebyly uloženy všechny trhaviny a nebyly utěsněny komory, účinek odstřelu byl pouze poloviční, ale podstatně větší byly škody způsobené neregulovaným rozletem materiálu od volně vstupní štoly a tlakovou vlnou způsobenou prudkým únikem plynů z neutěsněných štol do prázdna směrem k obci. Byly poškozeny střechy, porosena okna a dveře, mnohde znemožněno bydlení. Kuriózním byl jediný úraz, ke kterému došlo na ubytovně n. p. Zemstav, kdy odlétnuvší kámen do velké vzdálenosti prorazil střechu a strop objektu a při dopadu přerazil nohu muži ležícímu na lůžku.

Při dalších komorových odstřelech již k žádné podobné nepříjemné události nedošlo. Poslední, šestý komorový odstřel, byl proveden 17. listopadu 1989 ve 12.00 hodin. Proběhl zcela bez problémů, pouze pro naprosté zajištění bezpečnosti byl na krátkou dobu zastaven provoz na státní silnici Most-Bílina v úseku mezi obcí a lomem. Při odborné přípravě a správném provedení odstřelu nehrozí žádné nebezpečí, protože nedochází k rozletu horniny a uvolněná masa se jen sune k patě těžební stěny.

V současné době se příprava těžby provádí stěnovými odstřely v poměrně nízké stěně a při stoupavém postupu v západním směru se snižuje celková výška hlavní lomové stěny. Po dosažení otočného bodu, k němuž došlo v roce 1997, se změnil směr postupu k východu a pokračovalo se ve stěnových odstřelech.

Postupem těžby se tak příliš zvětší výška stěny a technologie stěnových odstřelů již nebude vyhovovat provozním potřebám.

Dopravní přístupnost lomu nepříznivě ovlivnila další fáze výstavby Čtyřproudé silniční komunikace, při níž byla zrušena stávající příjezdová trasa do lomu. Nahradila ji však nová komunikace v jiném místě s vyústěním do obce Liběšice.

Těžba v lomu znamenala pro obyvatele obce pracovní příležitosti v době minulé. Keramost, a. s., jako vlastník a provozovatel kamenolomu předpokládá, že tomu bude i v době příští. Aby těžební provoz nepůsobil jako zátěž pro životní prostředí, modernizují se úpravárenské provozy a posunují se, pokud to terén dovoluje, mimo intravilánový prostor obce těsněji k lomu. O pokračování této Činnosti se občané přesvědčí v brzké době. Uspokojivě proto probíhá součinnost mezi Obecním úřadem a těžební organizací, neboť finanční přínos z poplatků plynoucích obci ze stanoveného dobývacího prostoru a poplatky z vytěžené suroviny představuji ročně asi 250.000,- Kč. Jejich použití ke zvelebení obce jistě ovlivňuje i postoj občanů k samotnému provozu lomu a úpravny. Zanedbatelné není ani zviditelněni obce propagací jejího jména v obchodní činnosti při prodeji fonolitu z Želenického vrchu.